Nechutenství, časté říhání, nadýmání, kyselé žaludeční šťávy, které vás obtěžují v ústech a bolest břicha před i po jídle. Až desetinu české populace trápí podobné obtíže, které se zhoršují na jaře a na podzim a mohou signalizovat žaludeční vředy.
Onemocnění sice poměrně časté, ale zatěžující a pokud se neléčí, může být i nebezpečné. Peptické nebo žaludeční vředy jsou chronickým zánětlivým onemocněním sliznice zažívacího ústrojí. Nejčastěji je zasažený žaludek a dvanáctník, někdy se mohou objevit i v jícnu či tenkém střevu. Vředy vznikají narušením rovnováhy mezi ochranným slizem a žaludečními šťávami v zažívacím traktu. Kyselina chlorovodíková, která je běžnou součástí žaludečních šťáv může naleptat sliznici oslabenou zánětem a tvoří se vřed nejrůznějších velikostí. Neléčený vřed může prasknout a krvácet, což se projeví natrávenou černou krví ve stolici, případně příměsí jasně červené krve při zvracení.
Nebezpečí zvané Heliobacter pylori
Velice často problémy v zažívacím traktu a vznik vředů způsobuje bakterie Heliobacter pylori. Ta přežívá i v kyselém prostředí žaludku a vyvolává záněty sliznice. Je velmi odolná a léčitelná pouze kombinací dvou druhů antibiotik a inhibitoru protonové pumpy, který snižuje kyselost žaludečního obsahu. Bakterie žije v organismu až u poloviny populace, řadě lidí nepůsobí žádné obtíže, ale u někoho dokáže přispět i ke vzniku rakovinných útvarů. Kromě bakterie se na vzniku vředů podílí dlouhodobé užívání léků, především nesteroidních protizánětlivých preparátů, nadprodukce žaludečních šťáv, těžké operace a popáleniny. Rizikovými faktory jsou kouření, stres, nadužívání alkoholu, časté pití kávy, nadmíra kořeněných, ostrých a smažených jídel.
Projevy vředů? Hlavně bolest
U vředů ve dvanáctníku se bolest objevuje nalačno, u vředu v žaludku po jídle. Je neustále přítomná, sahající od nadbřišku dolů do břicha. K bolesti se přidává pálení v jícnu, nucení na zvracení, průjem, říhání a plynatost. Jistotu, že vaše potíže skutečně působí vředy, dodá endoskopické vyšetření. Pak už je třeba důsledné léčby, ta spočívá v užívání léků po dobu asi 6 týdnů (chirurgický zásah je výjimečný pouze v případech, kdy vřed praskne a hrozí silné krvácení) a dodržování šetřící životosprávy.
Jak se chovat, aby zažívání netrpělo
Zdravá strava s dostatkem vlákniny, ovoce a zeleniny je základem. Obtíže dočasně zmírní antacida (neutralizují žaludeční šťávy). Vyvarujte se kolových nápojů, kyselých ovocných šťáv, bublinkových vod, kouření, stresů, alkoholu a kofeinu. Do jídelníčku nepatří ani silné čaje, čokoláda a sladkosti. Víte, že cukry zvyšují kyselost žaludku až o 20 % za týden?
Naopak je namístě zvyšovat zásaditost: zobejte mandle, jezte jáhly a brambory. Vaše dietní strava by měla obsahovat avokádo, med, zelí a šťávu z něj, která pročišťuje a dezinfikuje zažívací trakt, špenát, brokolici, libové maso, vajíčka, meruňky, borůvky, banány, mrkev.
Pomohou bylinky a léky z přírody, například gel z aloe vera, vyluhovaná semena lněného semínka, květ heřmánku, nať Benediktu, kořen kostivalu a puškvorce, nať zeměžluče a světlíku lékařského. Zázrak zvaný probiotika
Kultury mikroskopických organismů tělu prospívají. Mají řadu funkcí, které ocení vaše zažívání, pomáhají při trávení a zpracování potravy, ovlivňují stav imunitního systému, ničí patogenní bakterie v organismu. Probiotika začněte užívat preventivně, když se necítíte dobře a máte žaludeční a další zažívací obtíže (průjem) a pokračujte s nimi další dny a týdny po vysazení antibiotik. Probiotika fungují jako prevence před gastrointestinálními nemocemi, zlepšují trávení, tedy pomohou od nadýmání a plynatosti. Jsou lékem při bolestech břicha. Kde je najdete? V jogurtu, kefíru, acidofilním mléku, sýru, kysaném zelí i potravinových doplňcích volně prodejných v lékárnách. A pamatujte: jídlo musí obsahovat hodně probiotických bakterií, nepříznivé prostředí v žaludku jich totiž zahubí veliké množství dřív, než mohou začít přátelsky působit ve střevech.