Hádanky jsou skvělou zábavou pro malé i větší děti! Rozvíjí jejich logické myšlení, představivost a slovní zásobu. Kromě toho jsou skvělým způsobem, jak trávit čas společně s rodinou nebo přáteli, a procvičit si přitom i trochu mozkové závity. V tomto článku najdete sbírku jednoduchých a zábavných hádanek, které jistě pobaví a potěší každého malého řešitele. Pojďme se společně ponořit do světa hádanek a zjistit, kdo najde odpovědi nejrychleji!
Obsah
[Zobrazit]
Krátké hádanky
- Co má zuby, ale nekouše? Odpověď: Hřeben.
- Co létá bez křídel? Odpověď: Čas.
- Co má jedno oko, ale nic nevidí? Odpověď: Jehla.
- Co je plné děr, ale přesto drží vodu? Odpověď: Houba.
- Co stoupá, ale nikdy neklesá? Odpověď: Věk.
- Co se zvedá, ale nikdy neklesá? Odpověď: Balón naplněný heliem.
- Když to hodíte, padá to, když to vezmete, stoupá to. Co je to? Odpověď: Kotva.
- Co má hrdlo, ale nemá hlavu? Odpověď: Láhev.
- Čtyři rohy, žádné nohy a přece to chodí. Odpověď: Dveře.
- Čtyři rohy, žádné nohy, jenom břicho veliké. Odpověď: Peřina.
- Leze, leze po železe, nedá pokoj až tam vleze. Odpověď: Klíč.
- Malý domeček, plný koleček. Odpověď: Hodiny.
- Jaký klíč neodemkne žádné dveře? Odpověď: Petrklíč.
- Okřídlenou tmavou myš, přes den létat nevidíš. Odpověď: Netopýr.
- Listy mám a strom nejsem. Odpověď: Kniha.
- Čtyři nohy, víc jich není – tiše tě zve k posezení. Odpověď: Židle.
- Sedí na blátě v zeleném kabátě. Odpověď. Žába.
Jednoduché hádanky
- Mám čtyři nohy, ale nemůžu chodit. Co je to? Odpověď: Stůl.
- Na prstě bydlí, i když se prst mydlí. Zdobí ho kamínek. Co to je? Odpověď: Prsten.
- Když mám žízeň, můžete mi dát napít, ale pít nikdy nebudu. Co jsem? Odpověď: Květina.
- Kdo jsem? Jsem oranžový a kulatý, s malým zeleným kloboukem. Odpověď: Dýně.
- Co má dvě ručičky, ale nikdy se neobejme? Odpověď: Hodiny.
- Jsem plná knížek, ale nečtu. Co jsem? Odpověď: Knihovna.
- Kdo jsem? Jsem malý, červený a sladký, často mě dávají na vrcholu zmrzlinového poháru. Odpověď: Třešeň.
- Můžu létat bez křídel a plakat bez očí. Co jsem? Odpověď: Mrak.
- Kdo se sebou nosí domeček? Odpověď: Hlemýžď.
- Je to tvé, přesto to tví přátelé používají víc než ty. Odpověď: Tvoje jméno.
- Stojí židle v lese, žádný si ji neodnese. Odpověď: Pařez.
- Namísto dvou oušek, jenom jedno hluché má. Ke snídani doušek bílé kávy ti rád dá. Odpověď: Hrníček.
- Někdy prý ho záda bolí, ale nechce chodit s holí. Jakmile však čutá s vnukem, to se cítí malým klukem. Odpověď: Dědeček.
- Časně ráno vychází. Po nebi se prochází. V poledne je nejvýše. Střechy zlatě popíše. Odpověď: Sluníčko.
- V kelímku stojí zvláštní květina – okvětí samá štětina. Odpověď: Zubní kartáček.
- Chodí každý den ven, a přece je stále doma. Odpověď: Šnek.
- Dvě hlavičky bez úst spolu hovoří, na kůži když se oboří. Odpověď: Bubínek.
- Už má vrásky, už je stará, stejně se však pořád stará, co to její vnouče dělá. Bez něho prý není celá. Odpověď: Babička.
- Už má vrásky, už je stará, stejně se však pořád stará, co to její vnouče dělá. Bez něho prý není celá. Odpověď: Vidlička.
- Stoupneš na ni, přece vstává. Má ji ráda každá kráva. Srnec, králík našup rád si spase nášup. Odpověď: Tráva.
- Hází se to, střílí se to, kope se to, nejí se to. Má to duši, žádné uši, dobře se to kutálí. Jen aby s tím naši kluci vždycky vyhráli. Odpověď: Míč.
Delší hádanky
- Jsem malý domeček bez dveří, okének i střechy. Uvnitř mám zlatý poklad. Kdo jsem? Odpověď: Vejce.
- Jsem zelený jako tráva, malý jako fazole, skáču vysoko, ale nikdy nespadnu. Kdo jsem? Odpověď: Kobylka.
- Hádanka: Jsem malý, často mě lidé hledají, mám křídla, ale neletím. Co jsem? Klíč od bytu.
- Máma má dvě dcery, jedna je vždy krásná a druhá je vždy špinavá. Kdo jsou to? Odpověď: Den a noc.
- Můžu být dlouhý nebo krátký, těžký nebo lehký, ale nikdy mě nevidíte. Jsem vždy před vámi nebo za vámi, ale nikdy vedle vás. Co jsem? Odpověď: Stín.
- Jsem lehký jako pírko, ale nejsilnější muž mě nedokáže udržet déle než několik minut. Co jsem? Odpověď: Dech.
- Mám město, ale žádné domy. Mám hory, ale žádné stromy. Mám vodu, ale žádné ryby. Co jsem? Odpověď: Mapa.
- Má boudu a korbičku, chrání chlapce, holčičku. Vozí se v něm miminka, má ho každá maminka. Co to je? Odpověď: Kočárek.
- Nemotora, skoro slepý, hlína se mu na nos lepí. Pracuje i v neděli, razí v zemi tunely. Odpověď: Krtek.
- Který tkadlec chodí nahý? Odpověď: Pavouk.
- Má to zuby, ale nic to nejí. Co je to? Odpověď: Pila.
- Nemá ruce, nemá nohy, a přece vrata otevírá. Odpověď: Vítr.
- Když ho máš, chceš ho sdílet. Když ho sdílíš, tak ho nemáš. Co je to? Odpověď: Tajemství.
- Řídí auto, kdeco spraví. Co ho baví? Fotbal, zprávy. Když se vrací po práci, je pro každou legraci. Odpověď: Tatínek.
- Vaří, pere, žehlí, šije, koupe děti, hrnky myje, odpovídá na otázky, dává pusu z velké lásky. Odpověď: Maminka.
- Visí to a neví kde, bije to a neví koho, ukazuje to a neví kam, počítá to, neví kolik. Co je to? Odpověď: Hodiny.
- Mluví a nemá ústa, slyší a nemá uši. Nemá ani tělo, ale ožije hlasem. Co je to? Odpověď: Ozvěna.
- Máš to pořád před sebou, ale nemůžeš to spatřit. Co je to? Odpověď: Budoucnost.
- Co roste kořenem vzhůru? Odpověď: Horní zuby.
- Černé stádo beraní po nebi se prohání. Jak do sebe rohem strčí, hned z nich voda proudem crčí. Odpověď: Mraky.
- Pořád mění tvar, přesto je kulatý. Co je to? Odpověď: Měsíc.
- Abys to mohl použít, musíš to nejdřív rozbít. Co je to? Odpověď: Vejce.
- Co cestuje po celém světě, ale přesto zůstane na jednom místě? Odpověď: Poštovní známka.
- Ve vodě jsou plavci zdatní, ale na souši jsou neobratní. Odpověď: Tučňáci.
- Co můžeš držet pouze v levé ruce, ale nikdy v pravé? Odpověď: Svůj pravý loket.
- Čím víc toho je, tím méně vidíš. Co je to? Odpověď: Tma.
- Co tě dokáže popálit, ale není to oheň? Odpověď: Kopřiva.
- Sedí babka kulatá, má sto sukní ze zlata. Když ji jednou vysvléct zkusíš, rozplakat se přitom musíš. Odpověď: Cibule.
- Co zůstane tvé, i když to někomu dáš? Odpověď: Tvoje slovo.
- V potoce si pere bílá pírka do polštáře. Co je to? Odpověď: Husa.
- Má sto jehel, žádnou nit. Dupe, ale neumí šít. Odpověď: Ježek.
- Kolik udělá vrabec kroků za sto roků? Odpověď: Ani jeden. Skáče.
- Čte si s námi v slabikáři, těší ji, když se nám daří přečíst první větičky. Pak nám píše jedničky. Odpověď: Paní učitelka.
- Chodí v koruně, král není, nosí ostruhy, rytíř není. Má šavli, husar není, k ránu budívá, ponocný není. Kdo je to? Odpověď: Kohout.
- Nad stolem se večer třpytí, jako slunko zlatě svítí. Sfoukne tmu, a když je den, tiše spí svůj vlastní sen. Odpověď: Lampa.
- Dřevěnou má v břiše duši, dlouhý krk a čtyři uši. Odpověď: Housle.
- Heboučké je jako z vaty, kožíšek má mourovatý. Co je to? Odpověď: Kotě.
- Každé ráno vesele tahá spáče z postele. Za tu službu nevděčníci hned ho klepnou po palici. Co je to? Odpověď: Budík.
- Je to kulaté, míč to není. Je to placaté, čeká to na naplnění. Prázdný spí, plný bdí. Odpověď: Talíř.
- Jedna hlavička, jedna nožička. Hlavička, když zčervená, konec nožky znamená. Odpověď: Sirka.
- Ráno obírej mně večer očesej mě, jen mě neuraz, dám ti na rok zas. Odpověď: Ovocný strom.
- Má to klobouček, jednu nožičku, pěkně si sedí v mechu, v lesíčku? Odpověď: Houba.
- Dvě sovy vedle sebe sedí, aniž o sobě vědí? Odpověď: Oči.
- Dvě kukačky vedle sebe Sedí, jedna druhou nevidí. Odpověď: Oči.
- Běžím, běžím, nemám dech. Přitom ležím na zádech. Kdo jsem? Odpověď: Řeka.
- Má to rukáv, knoflíky, límeček ne veliký. S kravatou či bez kravaty… Ještě nevíš? Ptej se táty! Odpověď: Košile.
- Dlouhým lanem připevněna, k těžké práci připravena. Její dlouhé štětiny čistí všechny komíny. Odpověď: Štětka do komína.
Další zajímavé hádanky
- Ve zdi díra, mlsám sýra, to jsem celá já. Mám dvě očka, pozor kočka, ouška šedivá. Odpověď: Myška.
- Hází se to, střílí se to, kope se to, nejí se to. Odpověď: Míč
- Táta dlouhý, máma krátká, děti jako pimprlátka. Odpověď: Hrábě.
- Běhá to okolo chalupy, dělá to cupity dupity. Co je to? Odpověď: Dešťové kapky.
- Lísteček se z hlíny klube, copak z něho asi bude? Za ním ihned druhý, třetí, je tu jaro, jak čas letí! Květy bílou barvu mají, na zimu snad vzpomínají. Tak co děti, uhodnete, co nám brzy z jara kvete? Odpověď: Sněženka.
- Otvírám je, zavírám, chodím jimi sem a tam. Odpověď: Dveře.
- Černé stádo beraní po nebi se prohání. Odpověď: Mraky.
- Čtyři nohy, čtyři rohy, tělo v bílém šatu. Odpověď: Stůl.
- Jenom jedna řada zubů a přece to kouše. Odpověď: Pila.
- Kdo stále nosí hřeben a přitom se nikdy neučeše? Odpověď: Kohout.
- Tázala se hryzka, je-li chňapka doma. Odpověď: Myš a kočka.
- Pod dubem leží na trávě, rádiovku má na hlavě. Odpověď: Žalud.
- Přišel k nám host, co v lese vzrostl. Zatočil se po světnici, praštil sebou pod lavici. Odpověď: Koště.
- Nemá plíce, přece dýchá, studená a věčně tichá. Věčně pije na své zdraví, v brnění, co nerezaví. Odpověď: Ryba.
- Na břehu i v řece žije, hlavičku má jako zmije. Když ji chytíš, pod kamennou helmou ji skryje. Odpověď: Želva.
Pohádkové hádanky
- Kdo byl chytrý a přelstil lišku? Odpověď: Kůzle.
- Kdo má králíčí uši, ale není to králík? Odpověď: Osel.
- Kdo má velké uši a miluje mrkev? Odpověď: Králík.
- Kdo se změnila v krásnou princeznu, když ji políbil princ? Odpověď: Žabák.
- Kdo měl čarodějnický klobouk a létal na koštěti? Odpověď: Čarodějnice.
- Kdo měl sedm kamarádů, kteří byli trpaslíci? Odpověď: Sněhurka.
- Kdo měl skleněný střevíček? Odpověď: Popelka.
- Kdo měl dlouhý nos, který rostl, když lhal? Odpověď: Pinocchio.
