Většinu českých stromů poznáte podle dvou věcí: tvaru listu a plodu, který leží pod stromem na zemi. Říjen je na to nejlepší měsíc, listy jsou barevné, plody zralé a děti sbírají všechno, co jim padne pod nohy. Níže najdete přehled 15 nejběžnějších stromů z parků a lesů s popisem listu a plodu tak, aby je poznal i předškolák, a k tomu hru s kartičkami a návod na herbář. Pokud jste s dětmi v září tvořili z kaštanů a šišek podle článku podzimní tvoření s dětmi, tohle je jeho poznávací pokračování: tentokrát se nevyrábí, ale zjišťuje, co vlastně sbíráte. Hodí se i jako doplnění školní prvouky.
Jak začít: tři otázky, které stačí
Nemusíte učit děti latinské názvy ani botanické pojmy. U každého stromu se zeptejte:
- Je list celý, nebo složený z menších lístků?
- Je jeho okraj hladký, zubatý, nebo laločnatý?
- Co leží pod stromem: žalud, křídlatá semena, šiška, ostnatá tobolka?
Po těchto třech otázkách vám zbydou dva až tři kandidáti a zbytek je radost z objevu. Menším dětem to zjednodušte na tvar a velikost: kulatý, špičatý, jako ruka.
Nejčastější začátečnická past je složený list. Jírovec nebo jasan nemají na větvi desítky malých listů, ale jeden velký list složený z lístků. Poznáte to podle pupenu: ten sedí až v místě, kde se celý řapík napojuje na větev, na jednotlivých lístcích žádný nenajdete.
Patnáct stromů, které potkáte na každé procházce
Přehled je řazený podle toho, co děti uvidí nejdřív: stromy s jednoduchým listem, pak se složeným a nakonec jehličnany.
Listnáče s jednoduchým listem
| Strom | List | Plod |
|---|---|---|
| Dub | Protáhlý, s oblými laloky po obou stranách | Žalud v miskovité číšce. U dubu letního visí na dlouhé stopce, u dubu zimního sedí téměř přímo na větvi |
| Buk | Vejčitý, špičatý, okraj hladký nebo jen jemně vlnitý | Bukvice, drobné trojboké oříšky v hnědé ostnaté číšce, která se na podzim rozevře |
| Habr | Podlouhle vejčitý, zašpičatělý, ostře dvojitě pilovitý, s 11 až 15 páry výrazných žilek, mezi kterými je list zvlněný | Malý oříšek v trojlaločném listovém křidélku |
| Javor | Dlanitě laločnatý, jako ruka. U klenu jsou laloky tupější a nepravidelně zubaté, u mléče protažené do ostrých špiček. Mléč při nalomení řapíku pustí bílou šťávu | Dvounažka s křídly, děti jí říkají vrtulky nebo helikoptéry |
| Lípa | Srdčitý, nesouměrný u řapíku, na okraji pilovitý | Malé kulaté oříšky ve svazečku s dlouhým světlým křidélkem, které je nese vzduchem |
| Bříza | Trojúhelníkovitý, na okraji pilovitý, kůra stromu je bílá | Drobné křídlaté nažky v jehnědách |
| Olše lepkavá | Okrouhlý až obvejčitý, na špičce zaoblený nebo vykrojený | Malé tmavé dřevnaté šištice, často u vody |
Javorové vrtulky se dají pouštět z výšky a sledovat, jak se točí, takže tenhle strom si děti zapamatují nejsnáz.
Listnáče se složeným listem
| Strom | List | Plod |
|---|---|---|
| Jírovec maďal | Dlanitě složený z 5 až 7 velkých lístků, jako ruka s prsty | Zelená ostnatá tobolka, uvnitř jedno až tři lesklá hnědá semena, takzvané kaštany, nejedlé |
| Jasan | Lichozpeřený, z několika párů protilehlých lístků a jednoho lístku na špičce | Křídlatka, úzké plody visící v trsech |
| Jeřáb ptačí | Lichozpeřený, s mnoha drobnými pilovitými lístky | Červené kuličky v chocholících, jeřabiny. Syrové dráždí žaludek, děti je jen sbírají |
| Ořešák | Lichozpeřený z 5 až 9 lístků, po rozemnutí voní | Ořech v zelené slupce, která barví prsty do hněda |
Pozor na záměnu: jírovec (u cest a v parcích) a kaštanovník setý, tedy jedlý kaštan, mají podobně vypadající plody, ale úplně jiné listy. U jírovce jsou listy složené do dlaně, kaštanovník má dlouhé podlouhlé listy, jejichž každá postranní žilka končí na okraji ostrým zoubkem. Na tom se dá s dětmi krásně ukázat, že samotný plod nestačí a vždy se vyplatí podívat i na list.
Jehličnany
| Strom | Jehlice | Šiška |
|---|---|---|
| Smrk | Krátké, špičaté, čtyřhranné, rostou jednotlivě | Visí dolů a opadá vcelku |
| Borovice | Delší, u borovice lesní 4 až 8 cm a po dvou ve svazečku. Vejmutovka jich má ve svazečku pět | Kuželovitě vejčitá, dřevnatá |
| Modřín | Měkké, ve svazečcích po desítkách, na podzim zežloutnou a opadají | Malé vzpřímené šištičky, které na větvích vydrží i několik let |
| Jedle | Ploché, na konci většinou mírně vykrojené, na rubu se dvěma světlými proužky | Stojí vzpřímeně a rozpadá se přímo na stromě |
Modřín je jediný z našich běžných jehličnanů, který na podzim shazuje jehlice, a děti to pobaví: strom zlátne jako listnáč. A pamatujte, že celou šišku pod jedlí nenajdete, rozpadá se ještě na větvi. Celá šiška na zemi tedy bude nejspíš smrková nebo borová, modřínové šištičky totiž zůstávají na větvích i několik let.
Až stromy začnete znát, začnete je vidět i při jiných výpravách. Třeba řada hub roste ráda pod určitými stromy: hřib smrkový nejčastěji pod smrkem, hřib dubový hlavně pod duby a křemenáč březový pod břízou. Jak s dětmi začít, najdete v článku o houbaření s dětmi.
Hra s kartičkami: poznáváme stromy venku i doma
Z nasbíraných listů a plodů uděláte soupravu kartiček. Na procházce sbírejte po jednom listu od každého druhu, nejlépe ze země, nic netrhejte ze stromu. Doma každý list přilepte na kartu velikosti pohlednice a přelepte průhlednou fólií. Na druhou stranu napište název stromu a nakreslete jeho plod.
Co s nimi hrát:
- Pexeso: dvě karty ke každému stromu, jedna s listem a druhá s plodem nebo názvem.
- Najdi svůj strom: dítě si vytáhne kartičku s listem a venku hledá strom, ke kterému patří.
- Poznej hmatem: se zavřenýma očima dítě ohmatává list nebo šišku a hádá, o jaký strom jde.
- Bingo na procházce: mřížka 3 x 3 s obrázky listů, vyhrává, kdo první najde všechny.
Pro předškoláky stačí hrát na tvar a barvu, školáci zvládnou jména stromů a hru na čas. Další nápady na hry venku najdete v článku o venkovních úkolech pro děti.
Jak vylisovat listy do herbáře
Herbář je trvalejší paměť na podzimní procházky než kartičky. Jak na něj:
- Vybírejte suché, nepoškozené listy, mokré by v herbáři plesnivěly.
- Každý list narovnejte a vložte mezi dvě vrstvy novin nebo savého papíru.
- Shora zatižte těžkými knihami a nechte ležet, dokud listy úplně nevyschnou. Zpočátku papír kontrolujte, a pokud se zdá vlhký, vyměňte ho za suchý.
- Hotový list nalepte do sešitu a připište název stromu, datum a místo nálezu.
Barvy po čase trochu vyblednou, takže si stromy rovnou popisujte. Když venku prší, lisování a lepení kartiček přeneste domů, další program na odpoledne najdete v článku co s dětmi doma, když prší.
Na co si dát pozor
- Plody nejíst: jeřabiny syrové dráždí žaludek a kaštany z jírovce jedlé nejsou. Dětem jednoduše řekněte, že se sbírá do košíku, ne do pusy.
- Ořešák barví: zelená slupka ořechu zanechá hnědé skvrny na prstech i oblečení, dejte dětem rukavice.
- Chráněná území: v národních parcích a přírodních rezervacích platí zvláštní pravidla a sběr rostlin tam bývá zakázaný nebo omezený, takže se stromy jen prohlížejí. Sbírejte v běžných parcích a lesích.
- Nic netrhat: listy sbírejte ze země. Stromům nelámeme větve, ani když by pěkný list visel zrovna nahoře.
Shrnutí
Poznávání stromů zvládnou už předškoláci, když vědí, co sledovat: list celý, nebo složený, okraj hladký, nebo zubatý, a plod pod stromem. Začněte pěti nejznámějšími, třeba dubem, javorem, lípou, jírovcem a břízou, a další přidávejte při každé procházce. Kartičky z listů a herbář z nich udělají hru, která vydrží celý podzim.